Kolaps populací savců a ptáků, dochází k masovému vymírání divokých zvířat

Vše co nikam nezapadá
Odpovědět
Uživatelský avatar
CZkotas
Příspěvky: 591
Registrován: 09 dub 2022, 13:08
Jméno a příjmení: Jméno a příjmení

Kolaps populací savců a ptáků, dochází k masovému vymírání divokých zvířat

Příspěvek od CZkotas »

Kolaps populací savců a ptáků nyní zhoršuje schopnost rostlin migrovat prostřednictvím šíření semen..
zdroj: https://www.sciencedaily.com/releases/2 ... 151354.htm

Překlad CZ:
Více než 50 procent rostlinných druhů je při šíření semen závislých na zvířatech. Podle studie zveřejněné v časopise Science se schopnost rostlin šířených živočichy přizpůsobovat se měnícím se podmínkám a migrovat po krajině snížila až o 60 procent v důsledku úbytku savců a ptáků, kteří těmto rostlinám pomáhají přizpůsobit se změnám prostředí.

Vědci z Aarhuské univerzity, Státní univerzity v Iowě, Marylandské univerzity a Riceovy univerzity použili strojové učení a data z tisíců terénních studií, aby zmapovali přínos ptáků a savců roznášejících semena po celém světě. Aby určili závažnost úbytku, porovnali nejnovější mapy rozptylu semen s mapami, které ukazují, jak by rozptyl vypadal bez vymírání způsobeného člověkem nebo omezení areálu druhů.
Evan Fricke, první autor studie a ekolog z Rice University, vysvětlil, že zatímco některé rostliny žijí stovky let, jejich jediná šance na pohyb je "během krátkého období, kdy se semeno pohybuje krajinou".

Vzhledem k tomu, že lidská činnost ničí ekosystém, musí se mnoho rostlinných druhů přemístit do vhodnějšího prostředí. Rostliny, které potřebují roznášeče semen, však mohou být ohroženy vyhynutím, pokud je příliš málo živočichů, kteří by jejich semena přemístili na dostatečnou vzdálenost, aby dokázali držet krok s měnícími se podmínkami.

Pokud žádná zvířata nebudou jíst jejich plody nebo odnášet jejich ořechy, nebudou rostliny roznášené zvířaty schopny cestovat daleko, vysvětlil Fricke.
K rozptylu semen obvykle dochází, když živočichové sežerou plody rostlin nebo odnesou jejich ořechy a pak semena vyloučí nebo upustí jinde.
Jiná semena mají háčky nebo ostny, které se zachytí na zvířecí srsti, peří nebo kůži. V tropických deštných lesích zvířata roznášejí semena nejméně 90 % druhů stromů.
Fricke vysvětlil, že mnoho rostlin, na které lidé ekonomicky a ekologicky spoléhají, potřebuje pomoc různých ptáků a savců, kteří semena rozptylují.

Tato studie je první svého druhu, která "kvantifikuje rozsah problému rozptylu semen v celosvětovém měřítku a identifikuje nejvíce postižené regiony," řekl Fricke.
Vědci použili údaje z tisíců studií, které se zaměřily na to, kolik semen konkrétní druhy ptáků a savců rozptýlí, jak daleko je rozptýlí a jak dobře tato semena klíčí.

Doug Levey, programový ředitel Ředitelství pro biologické vědy Národní vědecké nadace (NSF), která práci částečně financovala, vysvětlil, že studie je nezbytným varováním před tím, jak úbytek živočišných druhů výrazně omezil schopnost rostlin přizpůsobit se měnícím se ekologickým podmínkám. Studie také pomohla ukázat, jak efektivní jsou komplexní analýzy, když se aplikují na "obrovská, veřejně dostupná data".

Zjištění odhalila, že v oblastech mírného pásma v Severní Americe, Evropě, Jižní Americe a Austrálii došlo k významným ztrátám při šíření semen. V případě vymření ohrožených druhů by byly nejvíce postiženy tropické oblasti v Jižní Americe, Africe a jihovýchodní Asii.

Podle Frickeho existovaly regiony, kde se klimaticky sledovaný rozptyl semen snížil o neuvěřitelných 95 procent, přestože ztratily jen několik procent druhů savců a ptáků.
Pokles rozptylu semen navíc zdůrazňuje zásadní důsledek ničení biologické rozmanitosti živočichů způsobené člověkem prostřednictvím ničení přírodních stanovišť a globálního znečištění.

Biodiverzita živočichů rozptylujících semena hraje velkou roli v odolnosti rostlin vůči klimatu, což zahrnuje jejich schopnost nadále ukládat uhlík a živit lidi. Fricke věří, že obnova ekosystémů může pomoci zlepšit propojení přírodních stanovišť a napravit tak některé poklesy v šíření semen.

Jens-Christian Svenning, hlavní autor studie a profesor a ředitel Centra pro dynamiku biodiverzity v měnícím se světě na Aarhuské univerzitě, dodal, že velcí savci a ptáci jsou také velmi důležití jako roznašeči semen na velké vzdálenosti. Bohužel se jich mnoho "z přírodních ekosystémů ztratilo".

Velká část tohoto výzkumu je popisována ve falešném kontextu "změny klimatu", zatímco ve skutečnosti jde o masové vymírání živočichů a opylovačů v důsledku pesticidů, znečištění a ničení biotopů...
Nedůvěřujte vládě, Vyhněte se masmédiím, Bojujte proti lžím! Veškeré mé informace prosím, volně šiřte!! Protože jen v informovanosti tkví skutečná síla!!!
Uživatelský avatar
CZkotas
Příspěvky: 591
Registrován: 09 dub 2022, 13:08
Jméno a příjmení: Jméno a příjmení

Re: Kolaps populací savců a ptáků, dochází k masovému vymírání divokých zvířat

Příspěvek od CZkotas »

Na planetě Zemi dochází k masovému vymírání, protože populace divokých zvířat se za pouhých 50 let propadly téměř o 70 %.
https://www.ibtimes.com/wildlife-popula ... wf-3623351
https://livingplanet.panda.org/en-us/

V posledních padesáti letech dochází na světě k masovému vymírání, protože se z planety vytrácejí stanoviště a biologicky rozmanité ekosystémy. Světový fond na ochranu přírody (WWF) zveřejnil novou zprávu, která dokumentuje děsivý úbytek zvířecích populací od roku 1970. Podle jejich nejnovější zprávy Living Planet Report 2022 dnešní zemědělské postupy (monokultury) a další škodlivé lidské činnosti rychle ničí přirozená stanoviště a vytlačují volně žijící živočichy, což vede k ničivým ztrátám pro biologickou rozmanitost a populace zvířat.
Populace volně žijících živočichů klesly o 69 %, miliony druhů jsou na pokraji vyhynutí.

Zpráva zkoumala více než 5 000 druhů ptáků, savců, plazů, obojživelníků a ryb, které zahrnují 32 000 různých populací živočichů. Zpráva zjistila, že populace zvířat se za posledních 50 let snížily o 69 %! V Africe ubyly dvě třetiny populací živočichů. V Evropě došlo k úbytku populací živočichů o 18 procent. V Asii činí škody 55 procent a v Severní Americe se populace zvířat snížily o 20 procent. K největším ztrátám dochází v Latinské Americe a v celém Karibiku; populace zvířat se v těchto oblastech snížily o 94 %. Miliony druhů rostlin a živočichů jsou nyní na pokraji vyhynutí.

Marco Lambertini, generální ředitel WWF International, uvedl, že celá organizace je novými údaji "nesmírně znepokojena". Údaje ukazují "zničující pokles populací volně žijících živočichů, zejména v tropických oblastech, které jsou domovem jedněch z biologicky nejrozmanitějších krajin na světě," řekl. Patří sem i teplovodní korálové útesy, jejichž počet se za posledních 50 let snížil na polovinu.


Sladkovodní populace sledované WWF se od roku 1970 snížily v průměru o 83 %. Úbytek jezer, potoků a řek také významně ohrožuje migrační trasy. Aby toho nebylo málo, téměř třetina všech sledovaných světových populací ryb je nyní nadměrně lovena. Mezi další problémy patří znečištění, zavlečení invazních druhů a šíření nemocí. Největší hrozbou zůstává rychlé odlesňování a nešetrné zemědělské postupy.

"Potravinové systémy jsou dnes zodpovědné za více než 80 procent odlesňování na souši, a pokud se podíváme na oceány a sladké vody, jsou také příčinou kolapsu rybích populací a populací v těchto biotopech," řekl Lambertini. "Musíme zdůraznit skutečnost, že úbytek přírody není jen morální otázkou naší povinnosti chránit zbytek světa. Ve skutečnosti je to otázka materiální hodnoty, otázka bezpečnosti i pro lidstvo," řekl Lambertini.

Tým evropských vědců zjistil:
https://www.sciencedaily.com/releases/2 ... 085406.htm
že rozmanitá rostlinná společenstva jsou úspěšnější a umožňují vyšší výnosy plodin než monokultury. Monokultury se sice pěstují efektivně, ale nejsou udržitelné pro životní prostředí, protože poškozují půdu a vodu. Rozmanitější rostlinná společenstva by proto umožnila, aby se více rostlinám a živočichům dařilo v jejich přirozeném prostředí. Místo toho, aby zemědělci považovali byliny a zvířata za škůdce, mohli by najít způsoby, jak umožnit větší biologickou rozmanitost a zachovat přitom lesní hospodářství. Využíváním směsi rostlin na zemědělských polích se různé druhy rostlin, hub a živočichů vyvíjejí společně a vzájemně se doplňují. V permakultuře je zapotřebí méně ochrany proti škůdcům a přírodní hnojiva jsou začleněna a využívána efektivněji.

Lambertini se domnívá, že světoví lídři by měli řešit úbytek biodiverzity pomocí závazného mezinárodního závazku podobného Pařížské klimatické dohodě. Vyzývá k udržitelnější produkci potravin a jejich odpovědnější spotřebě spolu se zvýšeným důrazem na ochranu a obnovu přírodních stanovišť. Zpráva rovněž vyzývá vlády, aby respektovaly hodnotu zdrojů, které poskytují rozmanité ekosystémy, včetně různých volně žijících potravin a přírodních léčiv..
Nedůvěřujte vládě, Vyhněte se masmédiím, Bojujte proti lžím! Veškeré mé informace prosím, volně šiřte!! Protože jen v informovanosti tkví skutečná síla!!!
Odpovědět